Doba je neúprosná, pracovní tempo se zrychluje a nároky na zaměstnance se zvyšují. Stejně, jako se během uplynulého století měnil obsah práce, měnil se i způsob, jakým při výkonu zaměstnání zatěžujeme naše tělo i mysl. Od práce na poli, se přes obsluhu pásu v továrně mnoho zaměstnanců přesunulo do kanceláří. V nedávné době před nás nové výzvy postavila také karanténní opatření, která změnila způsob, jakým běžně pracujeme a komunikujeme se svými kolegy.
Díky všem těmto vlivům extrémně narostla psychická zátěž, které jsme v zaměstnání vystaveni. Změnily se ale také naše stravovací návyky a v neposlední řadě také míra namáhání našeho těla při dlouhodobé práci v sedě u počítače.
Není proto náhodou, že zdravotní komplikace, jako například poruchy spánku, bolesti pohybového aparátu, obezita, syndrom vyhoření, cukrovka, pokles sexuální výkonnosti, nemoci srdce a oběhového systému nebo onkologické onemocnění, bývají označovány za hrozbu 21.století.
Při neustálém tlaku na výkon, zaměstnanci bohužel často řeší své zdravotní problémy až v okamžiku, kdy už je pozdě.
Je asi zbytečné zdůrazňovat, že zdravý a odpočinutý zaměstnanec je mnohem výkonnější a kreativnější, než jeho unavený a věčně stonající kolega. Kromě jasného dopadu preventivních zdravotních programů na snížení nemocnosti a s tím spojenou úsporu finančních prostředků, je tedy třeba zmínit i vliv na zvýšení efektivity celé společnosti.
Poskytnutím preventivního zdravotního programu, navíc zaměstnavatel jasně demonstruje svůj zájem o kvalitu života zaměstnance i mimo pracovní dobu. Tímto přístupem tak zaměstnavatel buduje sounáležitost mezi zaměstnancem a společností, zvyšuje loajalitu zaměstnanců a pomáhá snižovat fluktuaci.